Mezinárodní festival současného umění 4 + 4 dny v pohybu, který se uskuteční v Praze ve dnech 4. až 13. října, propojuje tradičně divadelní a výtvarné umění. Pět zahraničních a sedm českých divadelních premiér bude programově doplněno dvěma výstavami, jejichž kurátory jsou Kristýna Hájková a Radek Wohlmuth. Výstavní projekt Místa činu má letos téma vnitro, které odkazuje k minulosti budovy Hybernská 2. Ta za minulého režimu spadala déle než půl století pod působnost Sboru národní bezpečnosti. Dalšími festivalovými místy budou divadlo Alfred ve dvoře, ARCHA+ a vršovická kulturní křižovatka Vzlet.
„Výraz lidské nitro označuje vnitřní svět člověka, který zahrnuje jeho myšlenky, pocity, emoce a vnitřní prožitky. Vnitro je naproti tomu politicky generovaný mocenský nástroj, jehož nedílnou součástí je represe proti nepohodlným osobám nebo skupinám lidí. Právě tato konfliktní významová přesmyčka je leitmotivem letošního výstavního projektu,” říká jeho kurátor Radek Wohlmuth. Návštěvníci se setkají s díly napříč výtvarnými médii. Z těch tradičních bude zastoupena například malba, kresba či socha, ale k vidění bude i street art, graffiti, instalace či projekce. Společným jmenovatelem nejen výstav, ale i celého festivalu, je site specific. Umělci a umělkyně tak ve svém tvůrčím procesu bezprostředně reagují na místo a prostředí, ve kterém vystavují. Vy, kdo do Hybernské 2 zavítáte, uvidíte tvorbu Patrika Adamce, Radky Bodzewicz, Epos 257, Ondřeje Filípka, Veroniky Gabrielové, Klaudie Hlavaté, Jakuba Hubálka, Jakuba Janovského, Magdaleny Rajchlové, Terezy Šrámkové, Timo, Toy_Box nebo Vladimira 518.
I kurátorka Kristýna Hájková svým výstavním projektem otevírá dialog mezi minulostí a přítomností. Ke konceptu dodává: „Autoři zde vytvářejí hmatatelný odraz toho, jak národní paměť formuje naši identitu a vědomí. Výstava má za cíl stát se referencí specifického místa, jeho historie a zprostředkovat individuální přístupy autorů v kontextu kolektivní paměti.” Svá díla představíVáclav Mach, Jaroslav Málik, Nela Maruškevičová, Adéla Matasová, Tereza Melková, Miloš Michálek, Vítězslav Plavec, Jan Poš, Anna Šimralová, Tereza Štětinová, Patrik Vanický, Robert Vlasák a Jan Krtička, Jiří Žák.
Místa činu tak letos reflektují temnější kapitoly naší historie a otevírají otázky, jak se smířit s minulostí, jak “se uzdravit” a zároveň uchovat v paměti to, co se již odehrálo. Konfrontují niterné s veřejným, nezávislé se systémovým, osobní s politickým nebo svobodné s totalitním. Budova Hybernské 2 se tak na necelé dva týdny promění v prostor, jehož genius loci spojí nedávno minulé s aktuálním.
Divadelní část festivalu uvede sedm českých premiér a pět zahraničních. Soubor současného fyzického divadla Burkicom uvede svou novinku Slunce, která je apokalyptickou sci-fi o lidskosti, obrazem konce, který si přejeme zažít. Fosilie / Jana Látalová, Marta Trpišovská, Lea Švejdová připravují inscenaci Stojíme v pohnutí, která je pohybově hudební expanzí do světa pohřebních rituálů, tradice plaček a oplakávačů, v kontextu historie i současnosti. Děti U je divadelní multižánrový projekt na podporu dětské paliativní péče v podání souboru Tantehorse a ohledává umělecké uchopení tématu naděje na dobrý život. Největší záhadu rozhlasového vysílání bude rozplétat soubor VOSTO5. Tragédie Liblice je amplifikované mysteriózní krimi, ve kterém se spojuje tradiční poetika Vosto5 se špionážním thrillerem Costa-Gavrasovského ražení a pokleslou televizní kriminálkou. Nezávislá taneční platforma Temporary Collective uvede na náměstí Republiky českou verzi své zvukové performance SILENT. Setkáte se i s netradičním divadelním souborem UJETO, jehož základ tvoří herci s mentálním hendikepem. Poslední česká premiéra na programu pak bude od nezávislé umělecké skupiny 8lidí.
Ze zahraničních tvůrců se českému publiku představí například Francouz Antoine Defoort. Inscenace Elles vivent (Ony žijí) je dle plátku Libération jediným divadelním představením o politice, na které by se diváci v této době měli jít podívat. Mexičanka Cristina Maldonado zve na své imerzivní dílo Infinite Game, vytvořené z příběhů a zkušeností lidí z různých zemí světa. U společného stolu vyzývá k meditaci nad každodenními praktikami souvisejícími s pamětí, trvalostí, kontinuitou a materiálními vztahy mezi živými a mrtvými. Kolektivní paměť je pak tématem inscenace Kono atari no dokoka francouzské choreografky Martine Pisani a japonsko-rakouského performera Michikazu Matsune, která měla světovou premiéru v loňském roce na festivalu v Avignonu. Rozšířený filmový zážitek, koncert i představení přinese norský multi-umělecký kolektiv VERDENSTEATRET, belgický ansámbl Voetvolk pak ohromí výbušnou a akční malířskou performance WASCO!, která z pohledu dětí a dospívající mládeže odhalí to, jak by vypadala svoboda, kdyby měla tvar.