Jogín
Prostorová instalace Jogín pracuje s architektonickou dispozicí galerie, kterou dělí na dvě
části, a tím i na dvě vzájemně se prostupující, ale vizuálně odlišné situace. Hlavním motivem
je vztah vnějšího a vnitřního. Základem je sochařský objekt z nalezených kovových tlakových
nádob budovaný podle tvaru vnitřní dutiny, kterou vytvářejí. Svařovaná struktura, vestavěná
do sádrokartonové stěny, je v prostoru galerie instalovaná tak, aby každý z rozdělených
prostorů nabízel jinou vizuální zkušenost. Důležitým aspektem instalace je pro mě princip
recyklace již existujících technických nádob, které mají vlastní estetiku a funkci, jež se
nesnažím maskovat nebo přetavit do jiného stavu. Název Jogín implikuje zaujetí určité pozice
v prostoru a může naznačovat i vztah vnitřních a vnějších souvislostí. Především je ale
odkazem na stejnojmenné dílo Karla Nepraše z roku 1995, které využívá formálně podobný
jazyk postavený na vztahu plochy a v ní existující dutiny. Neprašův Jogín je jednou z mých
nejoblíbenějších autorových soch a jednou z nejlepších realizací ve veřejném prostoru
Ostravy.
Libor Novotný je absolvent Fakulty umění Ostravské univerzity, ateliéru Volné grafiky
Eduarda Ovčáčka, ateliéru Intermédií Petra Lysáčka (2002-2007) a doktorského programu
Vizuální komunikace na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí
nad Labem (2009–2014). Ve své tvorbě se systematicky zaobírá přírodními procesy a dává je
do souvislostí s atributy současné civilizace. Jeho práce v sobě snoubí pevnost, efemérnost i
hravost, k nimž se přidává empatický vhled a potřeba dostat se pod povrch běžných věcí.
Napětí mezi vnitřním a vnějším rozvíjí například prostřednictvím stereotomických studií
postavených na principu křížení, jejichž výsledkem jsou zpravidla hybridní organické či
anorganické struktury. Brikolážová povaha jeho děl, v rámci nichž se aktivuje proces
reorganizace bezprostředně upotřebitelných znaků, motivů či materiálů, staví do popředí
zejména témata asimilace, růstu, bujení či adaptibility, a to jak v kontextu biologických, tak
kulturních procesů (viz například Novotného ironické apropriace politických či náboženských
symbolů). Vedle tvůrčích aktivit, v nichž se Novotný nejčastěji vyjadřuje prostřednictvím
instalace, objektu kresby, je důležitá i jeho aktivní kurátorská a organizační činnost. V
minulosti v tomto segmentu například proslul nápadem provozovat „outdoorovou“ Galerii
Kaluž (spolu s Janou Zhořovou). V letech 2010-2021 byl spoluorganizátorem ostravského
festivalu umění ve veřejném prostoru Kukačka. Libor Novotný je finalista Ceny Exit (2007).
V současné době působí jako asistent ateliéru Kresby Josefa Daňka na Fakultě umění
Ostravské univerzity a na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci.