, 14. 11. 2024

Den, kdy jsem přišla na to, že Jane Fonda byla bruneta / Le jour où j’ai découvert que Jane Fonda était brune

Anna Salzberg

Kino Ponrepo, Praha, projekce

Experimentální feministický filmový esej, který v sobě spojuje různé přístupy, postupy, materiály a hlasy. Anna Salzberg vychází ze své situace a realizuje auto-etnografický výzkum své vlastní existence (tj. početí). Pomocí „výslechů“ své matky Liliane Salzberg, které vede formou videorozhovorů, zkoumá svobodu žen v otázce, zda se stát, či nestát matkou (kdy, proč a s kým?), a svou vlastní roli v evropské (francouzské) společnosti a generační dopad takového rozhodnutí.

Rezervovanost až neochota Liliane odpovídat vedla Annu k tomu, že začala studovat historii feministických bojů sedmdesátých let 20. století a oslovovat přítelkyně své matky a další aktivistky, které se ve filmu objevují. Díky zkoumání nezávislých feministických archivů je film obohacen o amatérské a nalezené materiály z aktivistických dokumentárních či instruktážních filmů realizovaných feministickými filmovými kolektivy. Kombinací vlastních a nalezených filmových a videozáběrů, různých stylistických a dramatických forem, dokumentárních a hraných sekvencí Anna vytváří nesmírně pestrý a autentický i osobní portrét generačních vztahů v historickém kontextu, který určuje naši současnou situaci.

Svůj feministický přístup k filmování, který prostupuje celým jejím dílem, Anna trefně vyjádřila v souvislosti se svým novým filmovým projektem Les filmeuses-images manifestes (Filmařky – manifestní obrazy): „Feministkou jsem se stala, když jsem připravovala svůj předchozí film [Le jour où j’ai découvert que Jane Fonda était brune]. Natáčela jsem v něm svoji matku a ptala se jí na její zapojení do ženských hnutích v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy jsem narazila na dobové amatérské feministické filmy – a toto setkání mě proměnilo jako ženu i jako filmařku. Objevila jsem filmy natočené ženami pro ženy. To samozřejmě změnilo celý můj pohled na věc. Černobílé záběry, na nichž ženy, které provádějí potraty, navzájem se pozorují a scházejí se, aby se společně vykřičely ze svého hněvu. Jsou to filmy natočené ženami, které se v sedmdesátých letech jako amatérky chopily kamer. Tvořily bouřlivé, politické i intimní filmy s využitím prostředků, které měly k dispozici, často také pomocí zbrusu nových videokamer, které se tehdy právě objevily na trhu. Dnes tyto filmy i jejich tvůrkyně shromažďuji a nechávám je o těchto obrazech hovořit. Proč se k nám jejich příběhy a filmy nedostaly?“

Po projekci následuje debata s režisérkou Annou Salzberg (pouze v angličtině).

Vstup zdarma pro studující a pedagožstvo FAMU v rámci realizace projektu AMU, Mentoringový program – Anna Salzberg, reg. č. 0411000008 (MKČR NPO, Hostování zahraničních lektorů III.) – nutná registrace.

jako předfilm uvedeme:

Průchod děložním hrdlem / Le Passage du col

režie: Marie Bottois

Francie 2022 / 14:30 min. / DCP

Léna je porodní asistentka, já jsem pacientka. Zavádí mi nové nitroděložní tělísko a já naši schůzku natočím. Kamera se stává zrcadlem, zatímco mezi námi vzniká vztah péče.

Marie Bottois

_

10.11.2024