„Existují dva druhy předmětů. První jsou „krásné předměty“ – žádoucí a přitom nedosažitelné. Patří k nim lenošky, lampy, párky, motorové čluny a plavecké bazény. Návštěvník je miluje a rád by je vlastnil. Možná si zrovna nemůže koupit motorový člun, ale může přemýšlet o vzdálené možnosti jeho koupě – kdo ví, snad jednoho dne…?
Pak je tu druhý typ předmětů. Jsou „ošklivé“, protože k nim patří jeřáby, cementové míchačky, soustruhy, vany na maltu a hydraulické lisy (ony jsou vlastně velmi krásné, dokonce krásnější něž první typ předmětů, ale návštěvník veletrhu to neví). Jelikož jsou ošklivé a neskladné jsou nežádoucí a to také proto, že si svými bezcílně se točícími koly a čepelemi sekajícími do prázdna a na veletrhu vypadají podivně nefunkčně… Ve skutečnosti si návštěvník nevybral. Jelikož nemůže být vlastníkem výrobních prostředků, přijal jen úlohu konzumenta spotřebních předmětů. Je ale spokojen. Zítra bude víc pracovat, aby si jednoho dne mohl koupit lenošku a ledničku. Bude pracovat u soustruhu, který mu nepatří, protože jej ani nechce.“
http://www.huntkastner.com/
