Srdečně Vás zveme na vernisáž výstavy Michaela Bielického a vlajky Kateřiny Vincourové ve středu 13. 3. 2024 od 19 hodin.
Michael Bielický: NOT ONLY NEW YORK, Fotografie z osmdesátých let (14.03. – 26.04. 2024)
V prosinci 1973 poškodil nákladní automobil newyorskou vyvýšenou dálnici West Side Elevated Highway, což vedlo k jejímu uzavření a tím i k přerušení provozu na území města až do roku 1988.
Michael Bielický začal bydlet na křižovatce West Side Highway a Bethune Street v bytovém komplexu Westbeth v Greenwich Village sedm let po této nehodě a zůstal tam v letech 1981 až 1982. V těch časech komplex překypoval utopickou energií: bylo to poprvé, kdy vláda Spojených států začala řešit otázku životních podmínek umělců dotovaným renovačním programem a především změnou územního plánu průmyslových areálů. Westbeth je typickým příkladem sílícího trendu institucionalizace z konce padesátých let, kdy se umělci ilegálně stěhovali do prázdných částí průmyslových budov, dostatečně velkých na to, aby se do nich vešla téměř jakkoli velká plátna nebo sochy. Nejčastěji tomu bylo ve čtvrti South of Houston Street, známé jako SoHo.
Státní zásahy do životních podmínek umělců byly v té době ve Spojených státech zcela nové. Projekt Westbeth zahrnoval přestavbu bývalého areálu Bell Telephone Laboratory na první dotovaný bytový komplex pro umělce v zemi a byl výrazně ovlivněn Le Corbusierovou Unité d’habitation ve francouzské Marseille. Westbeth byl prvním významným projektem architekta Richarda Meiera. Napravo od Westbeth, na nábřeží těsně nad řekou Hudson, se nacházelo Molo 51 – obrovská rozpadající se dřevěná stavba, která již dávno nebyla průmyslově využívána. Molo 51 bylo jednou z mnoha opuštěných ruin viditelných z bytu Michaela Bielického ve Westbeth: bezprostředně naproti West Side Elevated Highway a rozpadající se průmyslové boudy přiléhající podél mola, dnes známého jako Christopher Street Pier a rozlehlých mol 42, 45, 46 a 51.
Na mole Christopher Street Pier existovala živá gay scéna, která tehdy vzkvétala a oživovala pustá mola společenskými kontakty všeho druhu. Tento fakt však trochu zakrývá skutečnost, že tato mola byla také nebezpečným místem násilí, krádeží a vražd, zejména v noci.
Od té doby prošla oblast drastickými urbanistickými změnami, byla osazena zelení a dětskými hřišti a dnes je známá jako místo rodinné rekreace, což zcela zakrývá její těžkou minulost.
+
Vlajka: Kateřina Vincourová – Demonstrátor (14. 3. – 25. 6. 2024)
——————–
EN:
We would like to cordially invite you to the opening of the exhibition of Michael Bielický and the flag by Kateřina Vincourová on Wednesday 13 March 2024 at 7 pm.
Michael Bielický: NOT ONLY NEW YORK, Photographs from the 1980s (14.03. – 26.04. 2024)
In December 1973, a highway repair truck totaled the structure of the West Side Elevated Highway, New York City, leading to the highway’s closure and thereby severing of the City area until 1988. Michael Bielicky had started living at the intersection of West Side Highway and Bethune Street in Westbeth housing complex, Greenwich Village seven years after the disaster and stayed there from 1981 to 1982. Upon his arrival, the complex was bursting with utopian energy: it was the first time the United States government had attempted to solve the issue of artists’ living conditions by subsidizing renovation schemes and, most significantly, rezoning industrial sites. Westbeth typifies the growing trend toward institutionalization from the late 1950s whereby artists illegally moved into the empty parts of industrial buildings large enough to house almost any size of canvas or sculpture, most commonly in the neighborhood South of Houston Street, more famously known as SoHo.
Government intervention in artists’ living conditions was completely new in the United States at this time. Westbeth project entailed the conversion of the former Bell Telephone Laboratory site, into the nation’s first subsidized housing complex for artists, and was greatly influenced by Le Corbusier’s Unité d’habitation in Marseilles. To the right of Westbeth, floating on the waterfront just above the Hudson River, was Pier 51 – a huge decaying wooden structure long out of industrial use. Pier 51 was one of many abandoned ruins visible from Michael Bielicky’s Westbeth apartment: the immediately facing West Side Elevated Highway and the crumbling industrial shacks adjacent along the piers, today known as the Christopher Street Pier and the spanned piers 42, 45, 46, and 51. Their namesake was the vibrant gay scene, then thriving and reanimating the ghosted piers with social interactions of all kinds. This namesake, though, masks the reality that these piers were also unsafe sites of violence, theft, and homicide, especially at night.
Since then the area underwent drastic urban planning changes, was plastered with green spaces and playgrounds and is now famously used for recreation by families, completely concealing its edgy past.
+
Flag: Kateřina Vincourová – Demonstrátor (14. 3. – 25. 6. 2024)
