Ani čtvrtá letošní výstava v kurátorském programu Galerie Kurzor nemá jasné a předem vyjádřené téma. Vychází ze samotných děl, jak ostatně také jinak u výtvarného umění. Některé motivy se tedy doplňují, jiné duplikují. Vystavená díla mnohdy zároveň mají podobné charakteristiky. Jsou například lyrické, komorní, figurální, zdobné, působící spíše smyslově než intelektuálně. Instalace je a/symetrická, neuspořádaná, s průhledy do hloubky mizanscény. Výběr vystavujících je veden kurátorsko-prášilovskou snahou vytáhnout sebe sama za vlasy z bažiny vlastních stereotypů a intelektuálních ad-libů a glitchů.
– Marek Meduna
—-
Not even the fourth exhibition in this year’s Cursor Gallery programme has a clearly defined theme. It is based on the works themselves, as tends to be the case with fine art. Certain motifs complement each other, others duplicate each other. At the same time, many of the works have similar characteristics. For example, they may be lyrical, intimate, figural, decorative, or sensual rather than intellectual. The installation is a/symmetrical, disordered, with glimpses in the depth of the mise-en-scène. The selection of exhibitors is driven by a curatorial and parochial desire to pull oneself by the hair out of the quagmire of one’s own stereotypes and intellectual ad-libs and glitches.
