V říjnu 1964, tedy před 60 lety, bylo zprovozněno potrubí ropovodu Družba – roku 1962 přivedené do Bratislavy a v roce 1965 prodloužené do Záluží u Mostu. Filmy zachycující proces výstavby ropovodu a ropných rafinerií stejně jako širší kontext rozvoje petrochemie v Československu představují cenný zdroj dobového chápání role ropy v poválečné (uhlíkové) ekonomice a energetice.
Družbu, tedy ropovod „přátelství“, v tištěných publikacích často představovaly obrazy map, jasně znázorňující provázanost Sovětského svazu a dalších zemí bloku potrubím. Ve filmu a dalších médiích byla Družba též rámována metaforou „ocelového pouta“, kterou můžeme z dnešní perspektivy číst i jako metaforu dlouhodobě udržovaných mezinárodních závislostí a nerovností v přístupu k přírodním energetickým zdrojům.
S ropou se také pojil specifický typ energetické vizuality. Někteří filmaři, zejména Kazimír Barlík, byli fascinováni ropou jako hustou, taktilní tekutinou, jejíž hnědo-oranžová barva určuje tonalitu snímku, a jež se může stát i svébytnou projekční plochou uvnitř obrazu, sebereflexivně připomínající koloniální traumata a rizika ropného dolování – a nechtěně tak odhalující i paradoxy československé zapletenosti v ropných vztazích.
Projekčním pásmem provede filmová historička Lucie Česálková.
Cesty vedou do Homsu
režie: Josef Šuran / 1960 /12 min.
Ropa pro nás
režie: Josef Šuran / 1961 / 15 min.
Vznik a ťažba ropy
režie: Kazimír Barlík / 1963 / 11 min.
Spracovanie ropy destilaciou
režie: Kazimír Barlík / 1963 / 12 min.
Ropa tečie cez hranice
režie: Štefan Kamenický / 1972 / 17 min.
Projekce je doprovodným programem výstavy Kritické infrastruktury, 12. 6. – 3. 8. 2024 v galerii VI PER.
vstup volný
