kurátor: Miloš Vojtěchovský
spolupráce: David Lipovský
fotografie: Zdeněk Merta
Výstava Loutky & židle v prostoru Bílé kostky královéhradecké galerie je imaginativní procházkou loutkářským ateliérem, sbírkou, kabinetem kuriozit. Diváci se mohou seznámit s různými kapitolami společné tvorby umělecké a životní dvojice Věry Říčařové Vítkové a Františka Vítka, prohlédnout si autorské i společné práce, vyslechnout příběhy jejich sběratelských zálib a zaposlouchat se do tikání, šramocení a cinkání hracích i nehracích mechanismů. Instalace zahrnuje divadelní artefakty a propriety a vytváří atmosféru rukodělné dílny se skicáři a zápisníky, kresbami, obrazy, dřevěnými loutkami, starým nábytkem a nalezenými předměty. To společně navozuje přísvit zmizelého světa kočovných cirkusů, hudebních mechanismů, pohyblivých manekýnů, bleších trhů, podivných masek či sbírek kuriozit, které utvářely kolorit c. a k. či předválečné střední Evropy. František Vítek před lety vybudoval řezbářskou dílnu a jeviště v královéhradeckém divadle Drak, po odchodu z divadla si zařídil dílnu v domě, ve kterém se svou ženou dnes žijí. V polovině 90. let museli znovu pro své početné sbírky, rekvizity a loutky hledat nový domov. Z tohoto improvizovaného úložného prostoru – zkušebny – pochází většina předmětů, které jsou na výstavě prezentovány.
Instalace Loutky & židle představuje návrat celoživotní tvorby obou autorů do Hradce Králové a východních Čech. Za uměleckou práci evropského významu získali v roce 2017 cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Není náhoda, že jejich dílo vznikalo v regionu, kde působí největší amatérská loutkářská komunita v Čechách a kde se prastaré umění vedení loutky, řezbářství a tajemství mechanického divadla a betlémů těší dlouhé a bohatě rozvětvené tradici. Ta byla předávána z generace na generaci od baroka do 50. let minulého století. Do krajového koloritu východních Čech patří pohyblivé betlémy, starobylé loutkářské rody, např. rod Kopeckých – Matěj Kopecký se narodil v nedalekých Libčanech. Žili zde i starší kočovní loutkáři, například Johann Christian Neumann působící podobně jako Matyáš Bernard Braun u Františka Antonína Šporka v Kuksu, Jan Jiří Brát, řezbáři z novopacké rodiny Suchardů či loutkářská dílna APAS (firma Anna Preclíková a synové), která v Jaroměři-Josefově byla provozována až do nedávna. V tomto kraji žili umělci Josef Váchal a Anna Macková, Vladimír Preclík, v Podkrkonoší pracoval sochař Ladislav Zívr.
Celoživotní tvorba Věry Říčařové a Františka Vítka vznikala a rozvíjela se v kontextech provozu loutkového divadla. Nicméně trvání na autorských výtvarných a výrazových prostředcích a vlastních názorech jejich dílo propojuje s výraznou kapitolou české kultury druhé poloviny minulého století do současnosti.
Foto: © Els de GruIjter
