Kristýna Kiliková (*2002) je studentkou magisterského studia na Ateliéru fotografie na Fakultě multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Médium fotografie využívá jako průzkumný nástroj – laboratoř vizuálního a myšlenkového experimentu, v němž kombinuje vědecké s imaginativním, kde fotografie přestávají být dokumentem a stávají se obrazovým důkazem vnitřních procesů. Ve své tvorbě systematicky zkoumá témata tělesnosti, identity, vnitřní proměny a stratifikace reality. Neorientuje se na realistické zobrazení světa, ale na jeho reinterpretaci. Využívá metody manipulace, fragmentace či mikroskopického pohledu s cílem narušit tradiční vnímání obrazu a posunout ho do roviny intermediálního objektu. Ve výsledku vytváří obrazové struktury, které lze vnímat jako introspektivní archivy vědomí či fragmentované stopy po prožitku a tělesné zkušenosti. Mezi její nejvýznamnější úspěchy patří získání Ceny V4 za prezentaci projektu Fractus na OFF festivalu Bratislava.
Nahlíží na citlivou vrstvu filmového materiálu jako na živou, proměnlivou látku, která překračuje hranice čistě technologického média. Klíčovým prvkem je práce se zrnem-elementární strukturou filmového materiálu, která se prostřednictvím technologické manipulace stává nositelem života a pohybu. Prostřednictvím manipulace filmového zrna vytvářím molekuly života, jejichž pohyb se stává symbolem věčného cyklu zrodu, rozpadu a obnovy. Subtilní pohyby obrazu vnášejí do této práce dimenzi života, čímž zrno vystupuje za hranice statičnosti. Citlivá vrstva v tomto procesu přestává být jen materiální texturou a stává se pulzujícím organismem, který doslova dýchá a žije. Projekt je pokusem o vizuální analýzu toho, co znamená být „citlivým“ ve světě, kde se statické stává dynamickým, nehmotným fyzickým a realita je neustále redefinována. Citlivá vrstva filmového materiálu se v tomto procesu stává hybridem-živelným a homogenním, ale zároveň propojeným s anorganickou technologií, otvírající prostor na ponor do nové reality, vznikající a zanikající.
Videoinstalace se skládá ze tří samostatných organismů, z nichž každý disponuje svým vlastním významem a charakterem. První video nabízí obraz hustoty barevného zrna, které pohlcuje obraz a chvěje se v nehmotném rytmu. Pulzace evokuje pocit živé rezonance, přeměňujíc jednoduchou texturu v pulzující organismus, který existuje mimo čas a prostor. Druhé video zachycuje moment, ve kterém se na prahu tmy rodí světlo – odraz prvotního impulzu života. Citlivá vrstva prostřednictvím jemného pohybu narůstá, proměňuje se a následně opět mizí. Tato transformace vnáší do tmy pocit dýchání, jako by samotná podstata materiálu ožila. Ve třetím videu se zrno proměňuje v éterický opar, který plyne bez tíže, jako by se vymanil ze zákonů fyzického světa. Pevná hmotnost zrna ztrácí svou váhu a stává se těkavou energií.
Projekce se uskuteční s finanční podporou MKČR, Státního fondu kultury ČR a Statutárního města Zlín. Děkujeme.
