„Na plastových rukavicích z balkónu jednoho modřanského paneláku se mi líbilo, že visí na šňůře, aby se sušily, a přitom je v nich voda. Že visí ‚hlavou dolů‘
a voda v nich obrací ‚hlavou dolů‘ i obraz okolí. Líbil se mi nesoulad mezi situací (sušením) a světlem (po bouřce).
Z jistého úhlu pohledu není jasné, kolik mají prstů – při schematizujícím zobrazení rukou/rukavic (v komiksech, v kreslených filmech, u loutek apod.) mají ‚lidské‘ ruce často jen čtyři prsty, což možná nějak souvisí s nejpoužívanějšími číselnými soustavami, desítkovou a dvojkovou.“ (mg)
digitální fotografie, 2004