CAMPORUM DESERTORUM

Na středověkých evropských mapách byla stepní Ukrajina označována jako Divoké pole nebo území Camporum Desertorum. Název původně odrážel nekontrolovanou povahu těchto území pro tehdejší říše a království. Rozlehlá, otevřená pláň ztěžovala dlouhodobé dobývání a správu, čímž se ukrajinská step stala prostorem mimo dosah centralizovaných mocností a kolébkou různých demokratických, anarchistických a antiimperiálních hnutí. Právě zde se objevili ukrajinští kozáci a založili Kozáckou Sič – útočiště pro rebely prchající před statkáři na území osvobozená od nevolnictví a administrativní kontroly.
Postupem času se myšlenka Divokého pole posunula a nabyla orientalistických konotací. V básni lorda Byrona Mazeppa (1819) posílá polský král budoucího ukrajinského hejtmana, přivázaného nahého ke koni, do Camporum Desertorum jako trest. Kůň nese Mazeppu (Mazepu) celé dny stepí obývanou pouze divokými zvířaty, a vytváří tak nový obraz ukrajinského východu jako divoké opuštěné hranice.
Sovětský režim zneužíval narativ „prázdné země“ k ospravedlnění své koloniální politiky a vykresloval step jako opuštěnou před její okupací. Ruské koloniální i evropské romantické vize jsou však daleko od reality: ukrajinská step byla svědkem vzestupu a pádu mnoha civilizací a uchovává staleté kulturní dědictví lidí, kteří ji obývali. V různých dobách sloužila tato území jako tranzitní trasy a útočiště, místa kulturních výměn a bojiště, včetně současné ruské války v Ukrajině. Tyto historické síly vytvořily mezi lidmi ukrajinské stepi jedinečnou identitu formovanou neustálým tlakem historie, všudypřítomným pocitem nebezpečí přicházejícím z otevřeného horizontu a schopností adaptovat se, transformovat a regenerovat spolu s krajinou.
Výstava CAMPORUM DESERTORUM zkoumá identitu stepi očima těch, kteří ji žijí, a přesahuje tak imperiální kartografie. Zároveň CAMPORUM DESERTORUM slouží jako metafora pro stereotypy, které si kolem různých periferních zón vytvářejí nejčastěji outsideři z pozic strachu, nadřazenosti nebo exotizace. Výstava tyto perspektivy zpochybňuje a dává hlas těm, kteří dlouho zůstávali neviditelní ve svém vlastním Camporum Desertorum.