I Like You Best When You’re Starting to Crack

Nejedla jsem, oči mi vysychají a prsty svírají obdélník namodralého světla displeje. Moje tělesnost je pouhou vzpomínkou a moje vědomí uniká utrpení na obrazovce. Ležím už hodiny s nepohodlně zalomenou páteří, přes kterou se přehánějí válečné scény a filtry antropomorfního koťátka. Magdaléna Rybanská ve svých sochařských instalacích reflektuje post-digitální zkušenost a Claire Bishop označuje rozptylující displeje za novou formu produktivity. Tamara Pauknerová a Iva Davidová prostřednictvím svých prací promlouvají o lidských emocích a vztahu k přírodě.